81.den-20.11.Neděle
Faktografie:
Ztroskotání ( 10 S), Vaření ( 10 S), Procedury ( 20 S), Intertext ( 10 S), Autotesting ( 7 S),Setkání ( 20 S), Projekt ( 12 S), Statistika. za den: 89 S, celkem: 8156 S, průměr/den:100,69 S, prognóza. vrcholu: 84,42 dnů, zbývají: 3 dny, Váha: 81,1kg
Komentář:
Dnes jsem konečně v rámci ztroskotání sáhl po listovém těstě, kterého máme v mrazáku ještě nadvakrát. Nikdy jsem s tím nepracoval, takže to bylo pro mne novum. Náplň jsem vytvořil z orestované odpadní zeleniny a zbytků kuřecího ( vyvřené a obrané kosti z kuřecích stehen) posypaných nastrouhaným sýrem, který se také ještě v mrazáku našel. Těsto jsem vyválel, naplň do něho zabalil, nahoru dal rajčata z balkonu a pekl v troubě při 190 stupních, myslím 30 min. Bylo to docela k jídlu, respektive mě to chutnalo. Takže ještě 2x!!!- Dnes jsem opět komunikoval nejen s Radovanem, ale také po dlouhé době s Anežkou, která mě vyprávěla jak bylo o víkendu v Berlíně u nějaké známé od Tomíků a jak si s Petrem prohlíželi Berlín.- Dnes jsem také zapracoval na projektu vybavenosti dokončovaného Skautského centra Vinice.
82.den-21.11.-Pondělí
Faktografie:
Za dolar ( 20 S), Vaření ( 10 S), Procedury (20 S), Nápady (36 S), Autotesting ( 6 S),Statistika: za den: 92 S, celkem: za den: 92 S, celkem: 8248 S, průměr/den: 100,59 S, prognóza vrcholu: 84,51 dnů, zbývají: 3dny, Váha: 81,1 kg
Komentář:
Za dolar nám dnes vyšla kachna z mrazáku s bramborem a zelím(které cenově vyvážily tu kachnu).- Ovšem základem dnešního zisku svemů byly nápady, které se jen hemžily okolo digitální transformace opičárny s konečnou představou propagace Šťastné planety a charitou ve prospěch Člověka v tísni a obce půl na půl.Jó, kdyby se to tak dalo jednoduše zrealizovat, jako se to jednoduše vymýšlelo.- Odpoledne jsme vyrazili vyřídit určité finanční záležitosti s výhodou do Globusu, kde je spořitelna, pošta a tři různé bankomaty najednou.Takže při té příležitosti jsem prohlédl i ceny sportovních potřeb a deskových her, které by přicházely v úvahu pro vybavení centra. Následovala návštěva nové internetové nákupní galerie Mall.cz, kde je velice široký sortiment sportovního a jiného vybavení, které lze jeden den objednat na internetu a druhý/třetí den vyzvednout v tomto výdejním místě.Nevýhoda: koupě zajíce v pytli respektive pouze podle popisu a obrázku, což je ovšem dnes již běžné, ale ne tak pro naší starší generaci.
83. den- 22.11.-Úterý
Faktografie:
Za dolar (20 S), Vaření ( 10 S),Procedury (20 S),Doktor ( 10 S), četba ( 8 S), ppF(10 S), Faktografie (15 S), deník ( 5 S),Autotesting (5 S), Statistika: za den: 103 S, celkem: 8351 S, průměr/den: 100,61 S, prognóza vrcholu: 84,49 dnů, zbývají: 2 dny, Váha: 81,1 kg
Komentář:
Jsem pouhých 150m pod vrcholem.To je přece dokonalé vzrůšo.Teď už jen aby nepřišla vichřice která by mě donutila zalézt do stanu a čekat a čekat …Celou noc budu přemýšlet jestli to risknu a vylezu vrchol ne jeden zátah zítra, nebo budu bivakovat někde pod vrcholem a vrchol si vychutnám v relativní pohodě.Bude záležet na počasí.V symbolické rovině ale jdu zcela prozaicky k očnímu doktorovi na kontrolu a za to je 10 jistých,symbolických výškových metrů. "Oční sestra" mě proměřila obě oči přístrojem i standardní četbou prosvětlených písmen a doktor po dalším měření pak konstatoval: zůžení cév, což v podstatě odpovídá věku,žádná tragedie se nekoná, příští kontrola za rok. Ovšem čekání v čekárně, až přijdeme s ženou na řadu trvalo 2,5 hodiny a toho jsem využil k četbě sborníku o Zapletalovi, původem Pardubákovi se kterým se docela dobře znám, protože za totality nám dodával svoje množené publikace, které vyráběl pro svůj oddíl v Liberci, půjčil nám tee-pee stan v době kdy něco takového nebylo k vidění a ve svých vzpomínkách, třeba na roverský kurs Fons v Žumberku u Pardubic si vzpomněl i na mě jako na instruktora.Takže jeho životopis, v podstatě hlavně skautský, který zahrnuje jeho mládí v Pardubicích, mě byl velice blízký protože řadu aktérů jsem znal.Doma jsem dočetl tenhle životopis, ale čeká mě dalších 240 stran, tak se na ně těším.Ještě musím ovšem poznamenat velice důležitou věc: Zapletal- Zet -Zeťák byl v roce 2000 spolu s Břicháčkem - Gigantem v Pardubicích na Pětigenu, na setkání 5 skautských generací. On to byl, kdo mě vlastně tak trochu donutil, abych začal ve Skautu Junáku publikovat Protomy, můj vynález malých programových "atomů" (jsem chemik), které jsem postupně transformoval do Cesty k vrcholu- " symnbolického stoupání k vrcholu vybrané osmitisícovky pomocí plnění všestranných úkolů při vlastním sebehodnocení, což vlastně na své kůži aplikuji nyní ve svých 81 letech jako zajímavou psychoterapii.
84 den-23.11.-Středa
Faktografie:
Ztroskotání ( 11 S),Procedury ( 25 S), cvičení ( 5S), Modrý život( 7 S), Nápady ( 22 S),Vaření (10 S), Manuela ( 6 S), Digitext ( 20 S), Intertext ( 22 S), Autotesting /( 7 S), Faktografie ( 5 S),Deník ( 10 S), Statistika: za den: 150 S, celkem: 8501 S, průměr/den:102,42 S, prognóza:83 dnů, zbývá : 0, Váha 81,1
Komentář:
Tak jsem to vymyslel , no tu koncovku na Lhotse.Mám před sebou 150 S k vrcholu, což je docela porce a já jsem se dnes v 5 hod ráno rozhodl, že to vylezu ještě dnes. Znamená to, že budu na vrcholu(samozřejmě symbolicky) bivakovat a ráno, když bude počasí, budu sledovat východ slunce z vrcholu. Tak jako jsme to udělali na Vichrenu v bulharském Pirinu v roce 1980.A v téhle souvislosti mě napadlo, že tenhle vrchol, Lhotse 8501 m vysoký, bych mohl věnovat "Piriňákům" to je Donymu, Míšovi, Jarkovi,Petrovi, Honzovi, Čongrovi a Číbrovi se kterými jsem tam tehdy byl.Taky jsem se rozhodl, že z výstupu pořídím podrobnou reportáž, asi tak,jako když Messner namlouval svůj výstup autenticky do diktafonu.Podrobnou mimo jiné také proto, že pomocí ní získám( nic moc) zase nějaké výškové metry.Takže dnes netradičně budu vlastně nejdřív psát komentář a teprve nakonec faktografii.
Musím tedy dnes udělat 150 S a začínám ráno v 5hod procedurou: magnetoterapií:pravého kyčle, kolena,ruce, chodidla.Následuje rozcvička, která zahrnuje další proceduru a to je posilování pomocí kruhového gumového lana(teď mě napadá, že měřená výdrž by mohla být předmětem soutěžení).Je půl sedmé a jdu do sprchy s otužováním.Dnešní stravovací režim nebude na svemy příliš výživný,protože jde o Ztroskotání a bude to za "pouhých" 11 svemů (začínám dalši 11. dekádu).: snídaně: knackbrot se zbytkem taveného sýra z mrazáku,+ plátky nakrájeného balkonového rajčete( v ledničce jich je 16 a pod oknem dozrává dalších 30 malých rajčátek) k obědu budou poslední pytlíkové palačinky a k tomu letošní zavařené špendlíky a hrušky z chalupy.Ještě na to přijde jedna z posledních pytlíkových šlehaček .K večeři to bude asi nějaká pytlíková polévka s knack brotem-mám jich ještě asi 20. Tak do toho!
Ranní rituál sestává z vážení ( dnes to je 81,1 kg - váha je zatím stabilní, bohužel stále vysoká)Po snídani to pokračuje měřením tlaku a tepu( v poslední době je to ustálené, což je dobrá zpráva), polykáním léků masáží koupeným přístrojem a konečně reflexní terapií(to je inspirace z internetu) pomocí téhož přístroje.Zapomněl jsem napsat, že ještě před tou pátou hodinou ranní jsem vygeneroval 19, (slovy devatenáct) nápadů- mám u postele volné listy a propisku, tak je hned zapisuji a považte, že lístek s těmi prvními nemohu a teď použiji běžného rčení pro tento případ: "ani za boha" nebo "ani za prase", nalézt.Věřím, že se tak stane, protože pochybuji, že bych je znova vymyslel. Žena mě volá k televizi kde Stupka spolu se svými hosty dělá slavnostní žebírko.Protože se ze mě na stará kolena stal tak trochu filosofující a skautující kuchař , jdu se podívat. Součástí ranního rituálu je i tabulka mého výstupu, kterou píšu ručně protože jsem si zatím nepřisvojil tabulkový procesor Excel. Tabulky využívám i pro plánování.V tabulce mám kolonky: datum, název úkolu, číslo úkolu, životospráva, mentálka, sociálka, tvorba,suma/den, suma celková,průměr/den, prognóza vrcholu, zbývající počet dní, pořadový den: za dolar, za dva dolary, ztroskotání, standard, hladomor.Vybrané tabulkové údaje píši každý den do faktografie, ale tabulku využívám i pro plánování aktivit spojených s výstupem, protože si jejich návrh vypisuji do tabulky každý den ráno a pokud se něco nesplní, řádek zůstane prázdný.To má význam v tom, že mám dopředu představu o tom co bych měl udělat, abych splnil denní pensum výstupu.No a dnešní pensum je 150 S, takže jsem sepsal vše co bych dnes mohl dělat: Ztroskotání (11S),procedury (20 S),cvičení ( 5S), Modrý život (7 S) Nápady ( zatím 19 S), Vaření ( 10 S), s otazníkem:manuela, digifoto, digitext, intertext, koláč,autotesting,četba. K dosud jasným 72 S musím tedy udělat něco za 78 S z oblasti: manuela, digifoto, digitext, intertext, koláč, četba,procedura. Z toho všeho se mi jeví jako nejproduktivnější digifoto pro které je třeba otextovat fotky - ještě z Everestu. Ovšem já dnes nemám na starosti jen Lhotse, ale musíme se ženou vyřídit ve městě řadu věcí, z nichž něco "vyúčtuji" v manuele. Jako dobrý skutek do Modrého života jsem vymyslel zametení chodbičky společných sklepů u nás v paneláku.
Součástí našeho popojíždění po městě ( viz :manuela) byl i nákup v Kauflandu, kde jsme narazili na akci: 500 g vlasových nudlí za 4.,90 ( za 4,90 !!!, jak to vždycky opakují v televizní propagandě Lidlu).Ale to je skutečně vynikající cena, když se uváží, že povařením 500g nudlí vznikne nasáknutím vodou 1250g pokrmu což odpovídá 0,39 Kč/100 g výsledného pokrmu.Takže to mě udělalo tu radost, kterou jsem potřeboval do Modrého života a po úklidu chodbičky ve sklepě jsem naplnil všechny požadavky Modrého života a získal tak 7 svemů. K tomu dobrému činu malá poznámka: podařilo se mi, že mě při tom úklidu nikdo neviděl a taky nikdo nepochválil, což podle německého filosofa a moralisty Kanta je nejvyšší mravní úroveň, protože člověk v tom případě dělá dobrý skutek jen z etických důvodů a nikoliv pro odměnu nebo pochvalu.Teď si uvědomuji, že to někdo může brát jako vytahování, což nebyl původní záměr. Záměrem bylo uvést, jak se to má s dobrými činy, které mohou být někdy pěkně rafinovaně sobecké. Na tohle téma přidám ještě jednu vzpomínku:kdysi dávno v minulosti,v zimě, když byly velké mrazy, někdo v našem paneláku rozbil skleněné vchodové dveře, takže v přízemí nastalo pěkné mrazivo. Protože jsem měl vhodný kus sololitu, řekl jsem si tenkrát: udělám dobrý skutek a do rozbitých dveří ten sololit vsadím, pokud možno tak, aby mě nikdo neviděl. Napadlo mě , že by se to dalo nazvat "antivandalismem", protože vandalové své činy dělají také aby je nikdo neviděl.Povedlo se a já měl to fantastické štěstí, že jsem na chodbě slyšel jak stará paní z prvního patra, právě nad těmi dveřmi, vypravovala, že její byt strašně prochladl a po zaslepení dveří sololitem se to podstatně zlepšilo.Samozřejmě, že jsem nevykřikoval:"to jsem udělal já", ale uvnitř to hřálo moc. A teď, když jsem si včera četl v Zapletalovi, tak tam Zet vzpomínal jak jednou, tuším na Želivce, vyrazili v přestrojení za permoníky vykopat v noci odpadovku v nedalekém táboře vlčat, která se druhý cítila jako v pohádce. Ale nyní od morálních problémů k prozaickému obědu na téma palačinky se zavařenými špendlíky, hruškami a pytlíkovou šlehačkou (stále ještě máme kondenzované mléko). V podstatě se tenhle oběd v režimu Ztroskotání povedl a v začínající 11.dekádě poskytl dobrých 11 S. Na intertext (kybuv.blog) jsem převedl poslední záznamy z výstupu a tak když jsem všechno v 15.10 spočítal,vyšlo mě, že jsem dnes vystoupal celých 140 S, takže výškoměr ukazuje 8491 S tedy 10 svemů pod vrcholem, což mi téměř vzalo dech, protože já počítal, že nahoře budu v pozdních večerních hodinách, kdy jsem se chtěl zahrabat na vrcholu do nějaké sněhové návěje . Takže problém: mám ještě dnes v pozdním odpoledni, kdy se začíná stmívat sestoupit, nebo zůstat nahoře a neriskovat v podstatě noční sestup s tím, že někde vlítnu do nějaké trhliny. Ne: ztrávím noc na vrcholu v záhrabu a budu moci tento výstup věnovat Piriňákům. Takže poslední metry k vrcholu si budu užívat v pohodě (to je v Himalájích samozřejmě obrovská nadsázka, kterou jsou schopni vymyslet jen lidi, kteří tam nikdy nebyli, protože v pohodě, jak známo, je to teprve dole a nejvíc v pohodě, když se o tom vypravuje).Teď v 16.15, když jsem zase všechno spočítal jsem ve výšce 8498 S tady pouhé 3 S pod vrcholem.Autotestingem ve kterém mám sice ještě dost práce, to už ale nedoženu, protože 30 pracovních úkolů, abych získal ty 3 poslední svemy už nezvládnu. Takže se nabízí perličková koupel jako procedura za 5 S.To bude fantastický- těsně pod vrcholem si užívat perličkovou koupel- to je možné právě a jen na Cestě k vrcholu. Jdu na to!!!.
Je 18.41, já lezu z vany, z perličkové koupele, kterou jsem získal v rámci úkolu Procedury ty poslední potřebné svemy pro vrchol a jsem na vrcholu Lhotse 8501 S. Teď se symbolicky na vrcholu zahrabu do záhrabu, něco sním a vypiju a pokusím se spát, což v těchto výškách není vůbec jednoduchý. Zítra ráno to všechno zdokumentuji a hajdy dolů. Dobrou!!!
24.11.-Čtvrtek
Komentář:
Zůstaňme ještě chvíli ve fantastickém světě symbolického zdolávání osmitisícovek, které má se skutečností společnou pouze vůli po dosažení vytyčeného cíle.
To rozhodnutí zůstat ne vrcholu bylo vzhledem k nastávající tmě asi správné, ale jak se ukázalo, byla to stejně hra o život protože,následující noc byla strašlivá. Měl jsem sice spacák nejvyšších kvalit,. ale podmínky na vrcholu jsem si představoval asi jako Hurvínek válku.Mám vzpomínku, která se ovšem se včerejškem dá těžko srovnávat. Někdy před 60 léty jsme s mým kamarádem Milošem byli v Malé Fatře na Slovensku a tam jsme při našem puťáku pojali myšlenku, že zatáboříme na hřebenu ve výšce asi 1300m tak, abychom ze stanu viděli jak do Pováží tak na Kysúce.Rakouský jehlan jsme postavili na jednu nohu od fotografického stativu (zlepšovák), když asi ve 20 hodin začal foukat silný vitr, který nám tu nohu zlomil. Vzali jsme stan a všechno ostatní"do hrsti"a utíkali dolů až do ůrovně kleče, kde jsme snad hodinu hledali náhradu za zlomený stativ.Stan jsme za tmy postavili v otevřeném údolí kudy fičel studený vítr.Na tu noc nezapomenu, protože pod sebou jsme měli jakýsi tehdejší umělohmotný ubrus a na sobě jednu obyčejnou deku, protože samozřejmě v té době spacáky neexistovaly, alespoň pro nás ne.Každý papírek který jsme někde v batohu našli jsme si přikládali jako tepelnou isolaci, ale nic to nepomohlo, zima byla strašlivá. Ráno, bača, který vyváděl ovce na pastvu se divil proč jsme nezašli k němu na salaš o několik desítek metrů níže.Ten včerejší vítr na vrcholu Lhotse se ovšem s tím fatranským nedal vůbec srovnat. Kdo se někdy díval do tabulky, ukazující jak klesá teplota se stoupající rychlostí větru ví, o čem je řeč.Před omrzlinami mě zachránila celonoční masáž celého těla, aby prostě nevychladlo.V těch těžkých chvílích jsem přemýšlel o tom, že zatábořit na vrcholu osmitisícovky je docela pěkná a zajímavá výzva a současně jsem začal vymýšlet řešení. To se pokusím, samozřejmě symbolicky a ve fantazii, zrealizovat na své příští osmitisícovce, pro kterou jsem se rozhodl už tady nahoře a kterou bude K2.
A tak dnešní den v symbolické rovině představoval sestup dolů, do základního tábora, pak 3 dny pěšky do Lukly, odtud letadlem do Katmandů a domů…….Tak skončila pohádka o mé druhé osmitisícovce Lhotse 8501 m.Než vyrazím na K2 bude to asi pár dní trvat, dám si pauzu, budu se asi stravovat standardně bez omezování, ale tuším, že to nebude moc dlouho, protože při takovém životě by kila letěla nahoru, nehledě na to, že jsem si vlastně na režim výstupu přivykl a docela mě uspokojuje, takže se už vlastně na tu K2 těším.. Ze setrvačnosti a ze zvyku přidám i dnešní faktografii, která bude ve srovnání se včerejškem slabý odvar čaje. A víte proč? Není už ta správná motivace- už o nic nejde. A právě o tomhle je Cesta k vrcholu.
Faktografie:
Faktografie:
Doktor ( 10), Procedury (10),Vaření (10 S), Manuela (4 S),Autotesting (7 S), statistika: za den: 41 S a dál už nic, protože se nikam neleze. Je to po těch dvou osmitisícovkách jaksi zvláštní……
Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?